Macchi C.200 Saetta

Společnost Italeri v poslední době vydává modely, které jsou sice z kovových forem, ale jejich kvalita je prachbídná. Plast je velmi měkký, negativní paneláž rozplizlá a křivá a navíc obrovské negativní nýty posílají vzhled modelů někam ke kovovým hračkám.

Macchi C.200 je jednou z nejslavnějších italských stíhaček a předpokládal bych, že sami Italové vyrobí jeho kvalitní stavebnici. Bohužel se tak nestalo. Model jsem dokončil s největším sebezapřením, protože se na trhu nenachází kvalitní model, představující VII. serii.

Stavba modelu

Po vstřebání prvotního šoku s kvalitou stavebnice jsem jako první kompletně přetmelil veškerou paneláž a nýty na křídle pomocí dvousložkového tmelu Tamiya Polyester Putty. a následně podle pravítka pečlivě přeryl. Je věčná škoda, že Evropská unie bohužel zakázala dovoz tohoto špičkového tmelu. Tmel se nevydroluje a perfektně drží a navíc je vytvrdlý po asi třech hodinách a lze jej vyhladit do roviny.

Jednotlivé díly k sobě moc nepasují, takže je dobré spoje vyplňovat plastikovými destičkami a také podlepovat spoje. Plastik je totiž tak strašně měkký, že větší tlak na něj působí deformace, praskliny a při přerývání snadno naryjete příliš hlubokou rýhu. Stejné je to s lepidlem. Čím více rozpouštědlového lepidla, tím větší šance, že z plastu vytvoříte žvýkačku.

Kokpit

Interiér je vybaven samostatně dolepovanými bočnicemi s rozplizlými detaily a podlážkou interiéru se sedadlem, které lze s přimhouřením očí použít. I tak jsem stavebnici doplnil o leptanou sadu Eduard, která pomohla vhodně doplnit celý model. Většinu detailů jsem navíc kombinoval s PUR díly ze stavebnice Special Hobby.

Trup

Největší závadou trupu je ztvárnění otvorů pro hlavně kulometů. Odstranil jsem dle paneláže kompletní plast a vzniklé otvory vyplnil pomocí Milliputu, do kterého jsem upevnil injekční jehly průměru 1,6 mm. Jehly po zatvrdnutí tmelu bylo nutno opět přetmelit, nicméně samotná špic kopírovala trup, takže jsem tak vytvořil zcela přesné výřezy pro vlepení kulometů. Kulomety jsem našel u Quickboostu a jejich průměr přesně odpovídá vnitřnímu průměru injekčních jehel, takže na konci stavby stačilo jen vložit hlavně a zakápnout sekundovým lepidlem.

Motor a motorový kryt

Již jsem se zmínil, že jsem ke stavebnici Italeri navíc dokoupil stavebnici C.200 I. serie od Special Hobby jako zdroj alternativních dílů. Z ní jsem použil kompletní motor včetně jeho krytu. Stavebnice Italeri má bohužel motorový kryt rozkrytovaný, aby byl vidět příšerně zpracovaný motor. Motorový kryt bohužel po slepení vykazoval takové disproporce, že moc nemělo smysl se zabývat v jeho sestavování. Navíc mezi aerodynamickými boulemi prakticky nebylo možno kvalitně vybrousit tmel a obnovit chybějící paneláž, takže mi jiná možnost nezbyla. Naroubování motorového krytu ze stavebnice Special Hobby odlitého z PUR na stavebnici Italeri, bylo bezproblémové. Nakonec se tato možnost ukázala jako překvapivě jednoduché řešení nejproblematičtější části stavebnice Italeri.

Podvozková šachta

Stavebnice sice obsahuje motorovou přepážku a dno podvozkové šachty, ale na bocích zůstávají asi 2,5 mm škvíry, které bylo nutno doplnit plastovými destičkami. Uvnitř pak chybí množství trubek motorového lože a hlavně pak kabelů a trubek vedení kapalin. To vše je nutné kompletně dokončit a doplnit. Do tohoto prostoru jsem doplnil víceméně jen lepty od Eduardu a několik málo profilů Evergreen.

Povrchové detaily

Vedle komplexního přepracování paneláže a různých krytek bylo potřeba doplnit nad panty drobné destičky vytvořené z tenkého kondenzátorového plechu. Vedle toho je na povrch doplněno několik leptaných krytek ze sady Eduard. Quickboost nabízí několik sad drobných detailů, kterými lze model vylepšit (výfuky, hlavně zbraní, antény apod.).

Čiré díly jsou použitelné, ale poněkud hrubé. Každopádně je vhodné čiré díly maskovat z obou stran a posléze vybarvit. Přeci jen kabinový štítek bude vidět z obou stran.

Závěr

I když jsem model nakonec dokončit, dobrý pocit z něj nemám. Vynaložené úsilí neodpovídá finálnímu výsledku.